První týden

Není moc času na průběžné psaní, tak aspoň takhle příležitostně…

Zatím jsem se nedokázal ztratit, místo toho jsem úspěšně pokročil podle plánu. Ten týden tady mi přinesl kilometry a kilometry procházek po lese, po poušti, po pláži, po městě. Zatím jsem objevil malinkatou část Zélandu – od Aucklandu na sever až k Cape Reinga, (skoro)nejsevernější výspě země.

Tam na severu není moc možností ubytování, a tak jsem tam stanoval. Ale stálo to za to, protože vzbudit se s výhledem na Tichý oceán, to je žůžo. Je sice, potvora, trošku studený, ale když si člověk zvykne, tak se mu ani nechce ven. Jenže sluníčko tu praží jako o závod – a já jsem se samozřejmě hned během prvních dvou dnů spálil, takže k tomu teď přistupuju dosti obezřetně.

Nesvítí ale pořád jen sluníčko, občas i prší. Déšť je tu trochu jiný než u nás. Z modré bezmračné oblohy se během asi 20 minut stane totální sprcha – když se to rozjede, tak během minuty venku máte mokré úplně všechno. Ideálně, když vás to chytne asi 5 km od auta. Takovýhle pořádný deštíček trvá tak hodinku, a pak jako když utne. Buď je během deseti minut zase sluníčko nebo zůstane zataženo a další várka může přijít kdykoliv. Jak se říká, že je třeba s sebou na Zélandu neustále nosit vybavení do všech typů počasí, tak to je fakt. Tahám teď s sebou opalovací krém i pláštěnku. Každý den se mi alespoň jedno z toho hodí.

Zatím nejdelším trackem, který jsem si tu dopřál, byl asi 16km Coast to Coast hned v Aucklandu – jedno z mála míst, kde je Zéland tak štíhlý, že se dá přejít ze západu až na východ za jediný den.

Nejkrásnějším i nejnáročnějším bylo ale asi 14km kolečko kousek od severního konce. Šlo se nejdřív pěkně po travičce, mezi ovečkami, žůžo. Pak ale začaly kopce a ty se vzápětí proměnily v poušť. A asi 10 km brodění se pískem, sem tam hopkání po kamenech, jedno přebrodění potoku, pak zas prudce do kopce… nikde ani píď stínu. Byla to celkem zabíračka, hlavně kvůli tomu písku, kde se při každém kroku vrátíte o 3/4 zpět. Až pak zas na konci travička, ovečky, kravičky(těch jsem se trochu bál, jde se přímo mezi nimi). Ale byla to nádhera.

Teď mám v plánu Coromandelský poloostrov na západě od Aucklandu a pak se začnu prokousávat směrem na jih.

Užívejte si vlezlé zimy tak jako já si užívám léta tady!